Není jednoduché vzhledem k různým podmínkám, typům úlů i včelařů určit metodiku a společné termíny ošetření včelstev- zásadní je kontrola spadu roztočů a odpovědnost každého včelaře, protože svou činností (nebo nečinností) ovlivňuje zdravotní stav včelstev v okolí.
a) V době snůšky vkládáme do
plodiště stavební rámky, kde včely vystaví trubčinu. Roztoč kleštík včelí (Varroa destructor) preferuje trubčí plod, protože má lepší podmínky k množení z důvodu delší doby zavíčkování. Odebráním trubčího
zavíčkovaného plodu v průběhu července lze významně snížit množství roztočů ve včelstvech a ochránit je v době zakládání zimní generace včel. Je to účinné opatření biologické ochrany proti Varroáze.
b) Ošetření kyselinou mravenčí (Formidol) - odparné desky s kyselinou vkládáme většinou na horní loučky nad plásty se zavíčkovaným plodem v regulačním obalu s otvory směrem dolů mezi plodové plásty. Po odpaření poloviny obsahu kyseliny mravenčí (2-3 dny) se regulační obal odstraní. Pokud
denní maximální teploty přesahují 25°C, vkládáme vychlazené desky v podvečer. Páry kyseliny mravenčí pronikají víčky do plodových buněk a ničí i vývojová stadia roztoče. Formidol pomáhá kromě tlumení varoázy
i při léčbě nossematozové nákazy a vápenatění plodu. Slouží i jako diagnostický test napadení včelstva roztočem.
S výjimkou kyseliny mravenčí je léčení možné až po
odebrání medu určeného pro lidskou spotřebu, aby se do něj nedostaly
stopy léčiv. Pro efektivní omezení množství roztočů a viróz je důležité, aby včelaři v oblasti doletu včel používali léčivo současně a ve správný čas.
c) Od roku 2018 se rozšířila nabídka schválených léčiv proti varroáze o přípravek VarroMed. Je založený na kombinaci kyseliny šťavelové a mravenčí. Disperze se nakape na včely do obsazených uliček v plodišti a dál se šíří kontaktem
mezi včelami. Přípravek byl zařazen mezi dotovaná léčiva a je doporučován pro léčení na jaře a v podletí. Kyselina šťavelová nechává residua v medu a vosku.
d) Při vyšším spadu roztočů se
po posledním medobraní
provádí léčení Gabonovými pásky- zpravidla 2 pásky se zavěsí do úlu na
okraji plodového tělesa. Prostor pro vložení pásků získáme zvětšením mezery
mezi plásty. Pásky ponecháme v úlu 26-30 dní. Pokud necháme déle, roztoče slábnoucí
účinek pásků neusmrtí a stávají se odolnějšími .
e) Plošné ošetření - od roku 2020 není povinné podzimní preventivní ošetření . Přitom je vysoce účinné a klíčové pro zdárný průběh další sezóny v oblastech s větším množstvím stanovišť různých včelařů. Léčení se provádí 3x od první poloviny října s odstupem cca 10-21 dní dle počasí . Teplota by
neměla klesnout pod 10°C a v úlech by neměl být zavíčkovaný plod.
Včely by neměly létat venku. Poslední fumigace se doporučuje provést až v listopadu,
kdy je velká pravděpodobnost, že ve včelstvu není žádný zavíčkovaný
plod a dojde k dočištění od zbylých roztočů. Před samotným léčením si musíme úl připravit- uzavřeme zasíťované dno očištěnou
podložkou, uzavřeme všechna očka a česno. Na pásek do horní části kápneme
2 kapky Varidolu FUM ( pokud zimujeme ve 2 nástavcích, kápneme 3-4 kapky podle síly včelstva), na
spodní straně pásek zapálíme a vložíme do podmetu na kovovém držáku nebo hřebíkem
pásek připevníme do krajního plástu horního nástavku tak, aby
byl přibližně uprostřed rozšířené mezery plást-stěna úlu
. Úl ihned uzavřeme a necháme dým působit
nejméně 30 minut! Během této doby úl sledujeme. Pokud někde dochází k úniku
dýmu, netěsnost ucpeme. Po uplynutí stanovené doby otevřeme česno a zároveň
kontrolujeme, jestli pásek shořel.
Druhý den zkontrolujeme spad roztočů na podložce.
Pokud teplota klesne pod 10 stupňů, lze
poslední fumigaci nahradit aerosolováním.
Asi 14 dní po posledním léčení (ne déle
než měsíc před odběrem zimní měli) ještě jednou ometeme podložku a vrátíme zpět
do úlu.
f) Léčení po pozitivním nálezu roztočů ve
vzorku zimní měli.
Léčení se skládá ze dvou částí, které se provádějí naráz - nátěr plodu M-1AER+
fumigace varidolem FUM.K odběru léčiva budete vyzváni základní organizací na základě vyšetření měli. Na
odběr M1-AER je nejvhodnější přinést umytou a suchou skleničku po přesnídávce s
víčkem. Zdravotní referent vám odměří potřebný počet kapek a podá informaci,
kolik vody máte do skleničky přidat.Ošetření se provádí za teplejšího počasí co nejdříve po získání léčiva
(nejpozději do poloviny dubna). Nejprve si připravíme jemný štětec, nebo kousek vaty připevněný na špejli.
Potom do skleničky s M-1AER přilijeme stanovené množství vody, zavřeme a
důkladně protřepeme.
Z úlu vyjmeme postupně všechny plásty se
zavíčkovaným plodem. Víčka plodových buněk potřeme emulzí, aby se leskla, a vrátíme plásty na
původní místo. Účinná látka proniká do buněk i mezi dospělé včely. Při vysokém stupni napadení se nátěr kombinuje s fumigací Varidolem.
Při léčení chemickými přípravky je nutné přečíst příbalový leták a dodržovat předepsaný postup ošetření
